22.04.2015 26.díl středečního volejbalu
Za poslední čtyři středy jsme se třikrát sešli pouze v šesti hráčích, čímž jsem dal najevo, že jsme se dnes sešli v šesti hráčích. Takže jsme si dnes spíše pobaveně zaplácali, než abychom dřeli jak burlaci na Volze. Ale co si budeme namlouvat, lepší tato sestava, než hra s hlavově vystajlovanou špejlí.

První dva sety jsme zajímavě odehráli ve složení "Barbínky" proti "Kendíkům". Pravda, první set byl tak ještě tak trošku vyrovnaný, ale chlapi nebojte se, vše dobře dopadlo, ve druhém setu jsme květinky zadupali do země, až jim z toho naskákaly pupínky pod ramínky podprsenek, jak se z našeho kolotoče opotily. Kendíci vyhráli jasným rozdílem!

Nutno podotknout, že překvapivě největší "sviňárničky" dělala Lenka, která mě v jedné rozehře natolik proháněla po place, až se mi udělal knedlík v krku ... prostě mi vyschlo ... zadýchal jsem se a poslední míč jsem stejně nevzal. Takovéto údery z první bych očekával od Míši, ale od Lenky? Od ní ne! A ne, že by se M9ša nepokoušela o sviňárničky, ale tahle holka ... tahle holka na mě nemá. No, pokud nepočítám její dlouhé lobíky, které mě sice překvapily, ale nemůžu stát všude, že?! Recipročně jsem se jí mstil tím, že skoro každý míč na ní tečnul síť a nechytatelně padl na zem, zatímco Míša stála, jak ve frontě na máslové sušenky, dnes již vyráběné bez másla.

To jsem hrál s Lenkou a Jardou, naproti byla dvojice Jája-Pája, doplněná zmíněnou Míšou. Psychicky zdeptaná Míša přešla k nám, přehodila se s Lenkou, a bylo jasné, že poslední sety vyhrajeme my. Stalo se tak, takže jsme mohli slavit jasné vítězství.

Na dvojici Jája-Pája byla jasně vidět ztráta koncentrovanosti, aneb čím víc chvilek pro sebe, tím více zkažených míčů, a to nejen od Páji, který je mi znám svým plovoucím psychickou pohodou, ale překvapivě i Jájou, jejíž výkon šel níž a níž, a níž a níž a ještě níž, a ještě níž, až byl nejvíce nejníž, kdy jsem kdy viděl! Mnooo, co také čekat, když se, místo zaslouženého odpočinku, jdou mýt okna! Takhle, slyšel jsem v životě již hodně, ale podobnou věc jsem neslyšel jindy! Inu, člověk se stále učí a je jasné, že dnešní mládež je zcela jiná. Ale i tak, já říkám: "Tfúúúúúj!" a "Hanbáááááá!". Ale pokud mu sedne vše, tak Pájovo smeče jsou skvostné! Nechci nijak pochlebovat, ale proti lepším smečím (brečím?) jsem ještě nestál. A pokud hraje se mnou, tak je to přímo epochální, viz jedna z rozeher, kdy jsem mu nahrál přes celou síť (a to z výskoku a vývrtky!!!), Pája to tam kydnul, že Lence málem urazil ruku, a já jsem se mohl radovat z "dobře odvedené práce"!

Náš Jarouš byl oproti jindy nějaký línější, čehož si všimla i Míša, která mu to velmi mírnou formou vyčinila. Jednou za čas má na to nárok. Vlastně, oba dva na to mají nárok. A na druhou stranu, pořád lepší, když Jája peskuje Páju a Míša Jardu a já Lenku, než kdyby kdokoliv peskoval mě! Dneska jsem makal, takže vše v poho, dostal jsem totiž povolený dopink pod trenky a tak jsem si celý zápas přivoňával.

Ale ke hře. Pobavila Míša, která nadrazila míč, avšak utíkala ve směru jeho dopadu, takže z jejich spoluhráčů se nikdo nehnul, neb bylo jasné, že bez toho, že by Míšu srazili k zemi, nešel míč vybrat. Chybělo pouze to, aby míč dopadl na hlavu Míši! To bych se tak zasmál, až by mi pytlík nadskakoval! Bohužel, nestalo se.

A byly i bodové bloky! Jarda si počíhal na Jáju, která byla hutně překvapená z jeho protiakce. Já jsem dostal Páju, ale místo toho, aby mi pochvalně poklepal po rameni, tak zahlásil dotek sítě, takže všichni, až na mě, prohlásili něco ve smyslu: "Jejda Pavlíku, no to je ale škodička!". Za což Pájovi uděluji blokovou pokutu ve výši 100,- Kč, splatnou příští středu! Tím končím.