A jak vlastně dopadly minulé ročníky? Když opomenu skutečnost, že v prvních ročnících chytal Anděl, tak - pouze pro rozlišení - budu používat názvy dle současnosti, tedy "Růža Mančaft" a "Jonašík tým". Druhý jmenovaný tým vyhrál pouze jednou a to v prvním ročníku, tedy v roce 2008, a to 7:4. Pak už kraloval pouze "Růža Mančaft" a vyhrál třikrát za sebou, v roce 2009 to bylo 10:9, v roce 2010 lepších 10:8 a v roce 2011 (tedy letošek) ještě lepších 6:3. Tolik historie a statistika…a co dnes?

Je vidět, že doba pokročila a dnes se neposílá zvací dopis (jo, šedesátejosmej…to se radostně běhalo po světě, že?), ale zvací SMS, jíž poslal Hrůša a to ve znění: "Zdař bůh, zítřejší silvestrovská holomajzna startuje v 10:00 hod. na hřišti v Probstau za jakéhokoliv počasí či jakékoliv sněhové přikrývky. Možná i led bude. Sraz v 9:30. Kabiny zajištěny. Týmy Růža boys a Jonašík mančaft budou určeni tradičním rozhozem. Ti, kdo mají, si vezmou dresy svých hokejbalových týmů. Dotazy, náměty, připomínky? Jsem rád, že žádné nejsou. Hrůša." - dovolil jsem si dodat diakritiku. Zajímavá je ta pasáž o dresech, páč já žádný svůj nemám a tak jsem si dovolil napsat Hrůšovi, jestli by mi nějaký nezapůjčil. Místo odpovědi v příjemném duchu a přívětivé laskavosti mi napsal něco hodně ošklivého, co si zde ani nedovolím publikovat. Inteligent jeden! Proto jsem musel vyhrabat dres dávno zaniklého hokejbalového týmu názvu "Panorama", který nikdo ze starých pardálu nepoznal. Ne, že bych za tento tým hrál - prostě je jen mám.

Zápas začal tradičním rozhozem hokejek, který určil rozložení hráčů. Je vhodné, že mladíček se to po třech rocích konečně naučil, i když mu to i letos trvalo nepřiměřeně dlouho. Moje hokejka "ARTIS série 401" bylo hozena k hokejkám těchto hráčů (směs dresů): Havlas Jiří, Denis Belovodjanin, Klobása Michal, Fiala Petr, Janeček Jiří, Štěpánek Roman, Zikmund Radek, Papík Tomáš, Šafařík Daniel - v brance exceloval Růžička Michal. Na druhé straně si společně zahráli, pod vedením brankáře Jonáše Petra, tito pánové (dresy Dubí): Belšan Robert, Horáček Petr, Zeleník Tomáš, Zeleník Lukáš, Pagunadis Andreas, Jarda Šťásek, Jarda Tetour, Roman Čáp, Zbyněk Kalina a Roman Hruška.

Hrálo se 3x20 minut hrubého času, mimo poslední třetiny, kdy se na místo časomíry přibelhal Bímák s bebíčkem na noze, a není jisté, jak dlouho se vlastně 3.třetina hrála. Počet hráčů klasických, tedy pět, akorát mě mátlo rozestavení hráčů…i když…v tomto zápase to vlastně bylo jedno. Na druhou stranu jsem jasně poznával Lucáka, který hraje pořád stejně, tj. sebere míček, s ním popoběhne, mocně napřáhne a trefí buď prvního hráče před sebou, nebo míček atakuje roh hřiště.

Jonašík tým hrál po celý zápas v pohodě, s klidem a radostí. Zatímco - alespoň někteří - hráči Růža Mančaftu byli pod velkým tlakem psychické hrozby, pramenící z prohry, která by mocně otřásla jejich sebevědomím. A měli se proč bát, neboť skóre po první třetině bylo úžasných 3:0 pro náš tým. Ve druhé třetině jsme přidali ještě jeden gól a bylo vcelku vymalováno.

Poslední třetinu jsme sice prohráli 2:3, ale celkové vítězství hrdinům zápasu již nemohlo uniknout. A to ani navzdory jednostrannému rozhodování vrchního (on tam vlastně jiný nebyl) rozhodčího, který ne maskovaně, ale přímo okatě rozhodoval pro Jonašík tým. Chápu, když jeden tým drtivě prohrává a jejich hráči nemají na nějakou úpravu skóre, tak je logická mírná (!) výpomoc rozhodčího, ale to, co dneska předvedl pan Zedral, tak toho bylo moc! Nám pískal ofsajdy a zakázané, které nebyly a naopak, jim nepískl nic. Např., když se Hrůša sám majznul svojí hokejkou do hlavy, tak rozhodčí vyloučil našeho hráče, takže Jany si zbytečně odseděl dvě minuty. Já však dostanu loket od Hrocha do ksichtu, plivu krev a Zedral jen stojí, čumí a tu pazouru nezvedne.

Na jeho obranu mohu poznamenat, že je alespoň natolik čestný, že i on sám přiznal, že ani jeden z gólů "JT" nebyl docílen v duchu pravidel. "Vtipný" byl například Žába, jenž se, po vstřelení gólu, mocně radoval, aniž by si uvědomil, že jeho dva kolegové z týmu stojí v jasném, několika metrovém, ofsajdu, takže gól neměl být uznán!

Oba týmy si taktéž zahráli power-play, zatímco "JT" byl potrestán gólem, který snadno vkydnul Fík, tak do prázdné branky "RM" nikdo gól nedal a to ani Hrůša v posledních sekundách zápasu, kdy jeho prudký oblouček parádně vyrazil mimo Šáfa. Mimochodem Hrůša, prorokoval jsem mu, že nedá gól a jsem spokojený, že ho opravdu nedal. Nerad bych poslouchal jeho bláznivé řeči o tom, jak moc je dobrý…takhle musí mlčet a je klid. Ale předvedl vskutku zajímavou čepici, sice časově neaktuální, přesto zcela výrazně výraznou.

Kdy opomenu rozhodčího, tak jediné, co mi na tomto utkání teda hodně mrzí, či snad vadí, že jsem nedal gól z parádní přihrávky, kterou vykouzlil Žigo. Myslel jsem, že Péťa Jonášů udělá skluz a tak jsem míček cpal k tyčce. Ano jasně, dal jsem to vedle a horší bylo, že Péťa zůstal stát, takže jsem měl půlku branky volnou a to celou dobu….ach jo.

Kdo vlastně dával góly? Za "RM" přesně mířil Žigo (dvakrát), Fík a Doktor. Za "JT" dávali neplatné góly Žába (dva) a Gabo. Závěrečné nájezdy ani nebudu komentovat, to byl přímo debakl týmu "JT", jehož hráči dali gól pouze a jen tehdy, když to Růža chtěl...a chtěl to snad pouze jednou.

Volba nejlepšího hráče není tentokrát nikterak složitá. Růža v brance zabránil neuvěřitelnému množství šancí protihráčů, kteří z něj posléze začínali šílet, zoufali už od počátku. Je vidět, že to je mladý kluk, po celý zápas lítal v brance jako šílený a po zápase prohlásil, že se po dlouhé době konečně trošičku zpotil.

Co na závěr? Nemůžu mluvit za ostatní, ale já si zápas užil, líbil se mi přístup hráčů, kteří se opravdu přišli pobavit (viz například halasný halas při home-runech), panovala dobrá nálada a taková "lehkost bytí". To je ten hokejbal, který rád hraji. Což vlastně platí pro všechny akce. Pánové, dávám vám palec nahoru (nebo prostředníček, teď nevím).